Čas se naplnil

Čas se naplnil

Je poslední večer , večer před odjzdem a já sedím sama v pokoji na posteli a píšu. Klíče mám u Kath a zabouchla jsem si dveře. Kath je někde v Kotli a já místo toho abych se loučila s ostatními,tak tu sedím skoro po tmě. Na druhou stranu je to tak možná i dobře. Dnes nebyl úplně dobrý den a ten předešlý byl snad ještě horší, jelikož jsem ho musela strávit se svým otcem. To je fuk.

Přemýšlím jak shrnout těch posledních pár událostí. Takže viděla jsem po dlouhé době Rose, s Ginou jsem strávila léto, seznámila jsem se s Lynn, Berry už se uzdravila, Kath se zamuckala do Benjiho, Rosu zas otravuje nějaký Lucas a Will se vrátil až dneska z Francie. A co já? mám psa *dělá si srandu sama ze sebe* Takže prázdniny byly v podstatě samá party a večírek i když na druhou stranu to tak oslavy hodné nebylo. Ty vztahy jsou komplikované. *zamyslela se*

Jak už jsem tedy řekla , Berry už je doma z té léčebny. To je dobrá zpráva. Na její příchod uspořádala Rose party. Původně to měla být jen dámská jízda,takže pouze já, kath, berry, rose a gina, ale po nějaké té whisky někdo navrhl přivést i nějaké kluky. Nakonec Rosa dotáhla Benjiho, Sama a toho Lucase. Zanedlouho byla party číslo 2. Tam jsme byly jen my holky a Sam. Začalo se popíjet a já jsem se cítila nějak sklíčeně, takže jsem do sebe klopila jednu za druhou. Pak to tam začalo být docela divoký *zarazila se* No co k tomu říct...Každopádně až na pár situací co mi vzaly vítr z plachet, to byly nejlepší prázdniny. Sblížila jsem se s několika lidmi a tak. 

Posledních pár dnů už jsem jentak posedávala v Kotli a přemýšlela nad odjezdem. Je to snad poprvé co se mi odjet moc nechce. Vždycky jsem se těšila do školy, na učení , na čtení a vůbec na Bradavice, ale teď mám takový špatný pocit, když si vzpomenu na zítřejší dopoledne. Co se dá dělat, čas se naplnil a tím nemyslím jen zítřejší cestu na Hrad. 

Když jsem se dozvěděla termín, kdy má být otevřená Příčná ulice, tak mi chvíli na to přišel dopis od otce, prý že mě chce vidět než odjedu. Tak jsem si tak vduchu pomyslela: no to určitě. Ale co jsem mohla dělat, jela jsem za ním. Dopadlo to jako vždycky. Nejdřív to vypadalo jako normální rodinné setkání, na kterém nechyběli ani prarodiče, ale skončilo to zase tím,že jsem nejhorší dítě na světě. Oznámili mi, že co nejdříve se chystají přepsat na otce jejich letní sídlo, do kterého se mohu,co mohu,mám nastěhovat. Zní to báječně, jo! Ale dělají to jen proto, že mě chtěj mít na blízku, aby mě mohli sledovat na každém mém kroku a linkovat mi život.To už znám.Jenže co mohu dělat, s otcem sice nevycházím, ale chtěla jsem ho aspoň ušětřit těch strašnejch keců, co by do něj začali hustit o tom jak jsem neposlušná. Takže můj nalinkovaný život má i své pokračování. Všichni kromě mě už ví kde budu bydlet. Ještě mi vnutili kapesné, které by v leckteré obyčejné rodině stačilo na rok aspoň pro tři děti. Pak mě vyprovodili před dům a stroze se s semnou rozloučili. No jo, boháči.. 

V sobotu pozdě večer jsem od nich odjížděla a v Kotli jsem byla zanedlouho. Vzpomněla jsem si na tu rozlučkovou party u Rose, na přátele a tak, přemýšlela jsem zda mám jít,ale nakonec jsem nešla.Cítila jsem se hrozně. Aspoň,že tuhle nepřijemnost mám na rok odbytou.Dnes ráno jsem se vzbudila brzy a po té , co jsem se konečně dočkala otevření Příčné, jsem si šla nakoupit všechny své věci.

Teď sedím na posteli ve svém pokoji, kufry jsou sbalené, skříně vyklizené, záznam dopsaný. Můžu si jen přát hezké sny *zaklapla knihu*

[ukázka z mých rozhovorů s Ginou a Kath]