Léto s Rose

Dostala jsem vysvědčení,kterén nebylo tak špatné,jen pár věcí k dodělání po prázdninách, ale to bych měla zvládnout. Kufry jsou sbalené, Nebelvír vyhrál pohár, v celoročním soutěžení vyhrál kdosi, co víc si přát. *je z ní cítit lehká ironie* . Po té co jsem si konečně do Děravého Kotle dotáhla všechny své věci, jsem se ubytovala v málem pokojíku na ubytovně. Tímto bych ještě jednou chtěla poděkovat Amálii a Aidanovi za pomoc s kufry. ( nebyly rozhodně lehké). Vybalila jsem si z nich všchny své věci a zabydlela se. Ale jednou bych už vážně chtěla jeden z těch pokojíčků přímo nad Kotlem,říkám to každý rok *zazubila se* Pak už k večeru jsem sešla  dolů ke krbu prohlédnou si inzeráty. Když jsem dočetla všechny nabídky ,zvedla jsem hlavu a koho jsem neuviděla..Rose! Seděla si tam v klídku na baru a já zářila štěstím,že jí konečně vidím. Přivítaly jsme si a povídaly a povídaly. Je to bezva zase jí vidět,pomyslela jsem si.

Řekla jsem jí své tajné přání. Nikdo ho do té doby neslyšel, jen Rose. Chvíli o tom přemýšlela, ale myslím,že když viděla jak se sklíčeně tvářím, řekla mi, že by to možná šlo uskutečnit. S Rose jde všechno a tak jsme si hned domluvily plány na druhý den ohledně mého přání. Šla jsem se ještě pozdravit s Ginou a Gianem, kteří už také dorazili z Bradavic a po té jsem se uložila ke spánku.